Prayer For Love 2.

27. května 2009 v 11:05 | Libi |  Příběhy
3. Díl


,,Ahoj." Otevře Kathy ospale oči, když uvidí vedle sebe Adama, který se na ni usmívá.
,,Skoro dobré ráno."
,,Ráno? Musím na francouzštinu!" Začne se Kathy polekaně zvedat.
,,Jsou čtyři ráno, ještě máš spoustu času, teda spíš máme." Přitáhne si ji Adam za ruku zpátky.
Je spousta věcí, kterých bych mohla v životě litovat. Ale nikdy nebudu litovat toho, že jsem strávila noc plnou něžností právě tady a teď s Adamem. Ale Harry…
,,Na co myslíš?" Pohladí ji Adam po vlasech.
,,Mám tě rád, Kathy." Řekne jí, jako by snad četl její pochybující myšlenky.
,,Já tebe taky, Adame, jen nevím jestli…" Zarazí se Kathy
,,Jestli co?"
,,Jestli se ti bude tak brzy ráno chtít mě políbit." Usměje se na něho Kathy a vyžene si vše kromě jeho z hlavy.
,,A nejen to." Sklání se už nad ní znovu Adam.


,,Vstávej princezno," políbí Adam Kathy jemně na čelo, ,,už je devět, ať nepřijdeš pozdě."
,,Cože?" Kathy se nespokojeně protáhne a zachumlá se ještě víc pod peřinu. ,,Přijde mi to jako chvilička."
,,Tak nikam nechoď." Řekne Adam skoro až prosebně.
,,A víš co? Nepůjdu." Zasměje se Kathy.
,,Nebudeš litovat, pěkně si tě rozmazlím." Přitulí se k ní Adam ještě víc.
,,Jen jestli. Abych pak místo rozmazlenosti, nebyla spíše lenošná."
,,Kathy, musím se tě na něco zeptat." Řekne Adam tónem, který Kathy upoutá, protože v něm pro Adama chybí dávka humoru a jiných citů a emocí. Prostě vážnost se k němu nehodí.
,,Ano?"
,,Víš, nechci aby sis myslela, že jsem tě včera večer chtěl jen tak sbalit. Strašně ses mi líbila to ano, vždyť jsi taky moc krásná, ale to není to jediné. Nikdy bych nevěřil na takovou přitažlivost, zvlášť kdybys tu teď se mnou neležela a já si mohl říct, že… No prostě nechci, aby to ode mě brala jako flirt na jednu noc, protože já to myslím vážně, Kathy."
,,Adame…" Kathy nemohla najít správná slova, vlastně ani nevěděla co říct. Jen věděla, že Adama miluje, i když zcela nechápala jak, stalo se a on má pravdu.
I když chodím s Harrym, za celou tu dobu mezi námi nepřeskočila ta velká nepopsatelná jiskra, jako včera večer s Adamem a jako v každé chvíli s ním. Mnoho krásných věcí, okamžiků, prožitků, ale nic se tomuhle nedalo rovnat. S jedním z nich se musím rozejít, nemůžu a nechci mít dva, ale bude to tak hrozně bolestivé…Kdo…vím to.
,,Řekni už něco, Kathy." Díval se jí Adam celou dobu s nejistotou do očí.
,,Asi tě miluju, Adame." Řekla Kathy slovy a vše mu dotvrdila svými polibky.
Nepochybuji, že jsem se rozhodla správně, i když vím, jak moc tím ubližuji a ještě ublížím Harrymu.
,,Tak to jsem ten nejšťastnější člověk, na celým světě, Kathy!" Vezme ji Adam opět do náruče, a pevně ji přitom obejme, aby si snad utvrdil, že tu s ním Kathy je, že nesní.
,,Umačkáš mě." Směje se Kathy, stejně teď tak šťastná, jako on.

Když donesl Adam Kathy snídani ještě stále do postele, nevěřila Kathy svým očím, jak moc velkou si s tím dal práci.Vše vypadalo perfektně. Adam se o ni natolik staral, že si Kathy připadala jako v opravdové pohádce, z které se nechce nikdy probudit.

Adam měl dva velké psy - bladhauny. Jeden se jmenoval Donnie a druhý Robbie. Kathy se s nimi hned napoprvé skamarádila, až ji musel Adam pomáhat znovu na nohy, když se oba hafani pustili do seznamovacích procesů.

Kathy strávila s Adamem celý nádherný den. Když se konečně vyhrabali z postele, šli vyvenčit oba psy a venku strávili pak skoro celý den. Procházeli se, povídali si o všem možném, že asi už po třech hodinách o sobě věděli do detailu vše. Kathy Adamovi zpívala písničky, s kterými vystupuje s rodinou a Adam Kathy zase všemožné akrobatické cviky, různá salta, která se v mládí naučil při navštěvování základního obranného bojového umění.
Velmi rychle se pak přiblížil večer a Kathy se, i přes Adamovo lákání, rozhodla, že musí zpět do penzionu. Adam ji tedy alespoň doprovodil. Při krocích kolem lékárny Kathy znervózněla, to Adam hned poznal.

,,Co se děje?"
,,Nic."
,,A proč tě to nic tak znervózňuje?"
,,Nechce se mi od tebe." Odejmula ho najednou Kathy a vlídně se k němu přimknula. Adam, i když moc dobře věděl a poznal, že mu Kathy o tom jejím nic lže, ji pohladil po vlasech.
,,Čí to byl nápad, vrátit se sem?" Pozlobil ji trochu Adam.
Jak ráda bych byla večer zase jen s tebou, ale i kdybych chtěla, tak to nejde, protože Harry se taky jednou vrátí a co bych mu řekla, kdyby mě našel u tebe a ne v penzionu?
,,Tak dobrou noc." Políbí ho Kathy před penzionem.
,,Dobrou? Bez tebe?" Zatváří se Adam smutně, ale polibek Kathy vrátí s úsměvem.


,,Dobrý podvečer, paní Duc." Pozdraví ji Kathy, když vychází nahoru po schodech.
,,Dobrý, dobrý, holčičko. Jakpak se má Harry?"
,,Harry? Dobře. Má se dobře."
,,To je dobře, a kdopak byl tady ten mládenec? Pokud mě oči nemýlí, tak to přece nebyl Harry."
O co tu jde?
,,Promiňte, jsem už unavená, půjdu spát, dobrou noc." Vyhne se Kathy odpovědi.


Kathy znervózní, když jí večer kolem desáté zazvoní telefon. Tuší, že to je Harry.
,,Haló?"
,,Ahoj lásko, tady Harry. Jsem už zpátky. Dneska jsem přijel a jsem ještě v práci, nechceš se stavit?"
Panebože! Tak on nejen, že už se dnes vrátil, dnes, když jsme s Adamem všude chodili, ale ještě k tomu byl už v té lékárně, když jsme šli kolem!
,,Promiň, jsem unavená, chtěla jsem už jít spát."
,,Aha, to je škoda. Tak já na tebe zítra počkám před školou, dobře?"
,,Ne! Tedy… to ne, protože ještě jsem chtěla s Mary někam zajít a nevím v kolik přesně končíme, víš."
,,Je ti něco?"
,,Co by mi mělo být? Promiň prostě to nejde."
,,No dobře, tak se domluvíme jindy, ale mám pro tebe jedno velké překvapení, nedám ti ani šanci ho odmítnout."
Tak to já mám Harry taky…
,,Dobře, tak dobrou noc." Zavěsí Kathy.
To ji ještě čeká návštěva Mary, která na penzion dorazí až kolem jedenácté, ale Kathy stejně nespí, takže může klidně vypuknout diskuze, o kterou s Mary nikdy není nouze.

,,Nevěděla jsem, že ty a Paul…" Nadhodí Kathy.
,,To já taky ne. Ale ten večer to mezi námi nějak zajiskřilo a je to s ním úplně skvělé, nikdy jsem si neuvědomovala, jaký on je vlastně fajn kluk."
,,No, řekla bych, že ten večer tam toho jiskřilo víc."
,,Jak to myslíš? A co máš vlastně s tou nohou?" Všimne si Mary jejího zavázaného kolena.
,,Mary, já… nevím, jestli jsem neudělala hloupost, jenže nejabsurdnější je, že toho vůbec nelituji."
,,Tak povídej, jsem jedno velký ucho."
,,Když jsi odešla s Paulem chtěla jsem jít zpátky do penzionu, ale ujela mi noha na tom namrzlém chodníku, jak jsme si ho všimli, když jsme tam šli. Spadla jsem a rozbila jsem si koleno, narazila ruku a namohla krk, taky jsem na tu nohu nemohla skoro došlápnout. Hned na to se tam objevil Adam a pomohl mi."
,,Moment, to je ten fešák s dlouhými dredy?"
,,Jo, přesně ten. Šli jsme k němu, protože bydlí jen kousek od sportovní haly a ta noha byla vážně špatná, tak jsem si říkala, že si nechám pomoct…"
,,Kathy?!"
,,Víš Mary, je to až neuvěřitelné, ale vždycky když se na sebe podíváme něco mezi námi přeskočí a… No, ošetřil mi tu nohu. Byl tak moc opatrný a něžný… Začali jsme se líbat a pak… se to nějak zvrtlo, teda hezky zvrtlo, ale -"
,,- Ale co Harry?"
,,To mi povídej. Dneska se vrátil zpátky do města. Divím se, že jsme se s ním nepotkali. Holka, to by teda bylo…"
,,Takže proto si dnes nedorazila do třídy. Adam ti dával soukromé francouzské kurzy, co?" Rozesmála se Mary.
,,Mary, co mám dělat?"
,,Myslím, že tady moc možností není. Buď budeš mít dva -"
,,- To nejde!"
,,Nebo se s jedním rozejdeš."
,,Asi mi nic jiného nezbývá. Teď si připadám tak hrozně trapně… že jsem Harryho podvedla."
,,Jak dlouho s Harrym chodíš?"
,,Já nevím, tak dva týdny a něco…?"
,,No, a měla jsi s ním něco?"
,,Ne… Harry už asi něco víc chtěl, ale ještě jsem… Panebože, a s Adamem hned první noc… Je mi teď vážně tak trapně!"
,,Ale no tak, Kathy." Obejme ji Mary přátelsky a chápavě kolem ramen. ,,Někdy se to tak prostě vyvine, ani se nenaděješ a je to prostě tak. Nehledej na tom nic špatného. Ano, s Harrym to teď lehké nebude. Ale až to překonáš, uvidíš, že už na nebi nebude ani jeden mráček."
,,Mary, děkuju!"

O TÝDEN POZDĚJI

Krásné chvíle prožité na každou setinu času s Adamem a prázdná místa ve vztahu s Harrym.

,,Kathy? Tady Mary, volám narychlo z nádraží. Odjíždím s Paulem na dva dny k jeho rodičům. Jak to vypadá s Harrym? Je už konec?"
,,Ne, není… Mary, už jsem se s ním snažila rozejít. Už jsem se asi třikrát chystala, že mu to povím, ale nikdy jsem to nedotáhla do konce. Nedokážu to… Jen se mu dětinsky vyhýbám a s Adamem se scházím, protože to bez sebe nevydržíme moc dlouho. Ale to i Harry…!"
,,Kathy, to nedopadne dobře. Ukonči to, a to co nejdříve. Už musím jít, tak zatím."
,,Ahoj, užij si to a pozdravuj Paula."

,,Kathy! Konečně, už jsem se tě nemohl dočkat." Obejme ji Harry nedočkavě.
,,Co se děje? Volal jsi mi, že hned mám přijít, jako by snad hořelo." Nechápe Kathy.
,,Kathy, poslouchej. Já vím, že nám to v poslední době příliš dobře neklape a možná, že to bude trochu mou vinou, ale mám řešení."
,,Ano?"
,,Kathy, je pátek. Odjedeme do neděle na chatu. Vše už je zařízené, věřím, že se dá všechno do pořádku. Bude tam krásná příroda, já ty… Všechno bude jako dřív, uvidíš. Počkej, neříkej nic. Já… všechno už je domluvené, dneska odjíždíme. Stačí, když si sbalíš a… ale to ještě počká."
,,Počkej Harry, počkej. Cože? Jak jako odjíždíme? Neřekneš mi půl slova a najednou na mě vyhrkneš - mám chatu, tebe, tak jedeme hned?"
,,Prosím tě neodmítej to. Ber to tedy jako to poslední co pro mě můžeš udělat."
Poslední…
,,No tak, Kathy. Prosím! Prosím tě pojeď!"
,,Dobře… dej mi chvilku ať se sbalím…" Odpoví Kathy nejistě a její tušení, že se něco stane je více než přesvědčivé.

Když nasedne Kathy do auta, kterým mají na chatu dojet, má stále ještě nutkání si vystoupit, proto je trochu rozladěná.
,,Uvidíš, že se ti tam bude líbit. Můžeme chodit plavat, je tam takové malé jezírko. Nebo třeba i jezdit na koních, co jsou nedaleko. A když budeš třeba chtít tak -"
,,- Harry… Dobře." Zarazí Kathy jeho aktivitu.
,,A je tu ještě jedna podstatná věc…"
,,Hm?"
,,Nebudeme tam vlastně tak docela sami."
,,Cože?"
,,No víš, snad se nebudeš zlobit. Ale pozval jsem tam ještě svého nejlepšího kámoše. Známe se už od základky a tak mě napadlo, že bychom si mohli udělat hezký víkend ve třech."
,,Mě je to jedno. Ale kde tedy potom je?"
,,Čeká na nás na chatě, zatím tam trochu uklidí." Prohodí s úsměvem Harry a je rád, že se Kathy nezlobí jeho pojistce, u které doufá, že mu samotnému pomůže dát dohromady vztah s Kathy, na kterém mu tolik záleží.
,,Jsme tady." Prohlásí Harry vítězně, asi po půl hodině jízdy směrem k horám.
Harry zaparkuje přímo před chatou. Působí svou skromnou stavbou velmi útulně a přívětivě. Okolo je opravdu krásné modré jezírko, ve kterém by se ale Kathy rozhodně koupat nechtěla. Teď, když je téměř náledí. Když vystoupí z auta. Harry vyndá zavazadla z kufru a vezme kolem ramen Kathy, která celá strne v okamžiku, kdy z chaty vyjde Harryho nejlepší kamarád. I ten se dosti okatě zarazí v půlce kroku od chaty, směrem k nim. Stejně tak, jako Kathy nepoznává v neznámém Harryho kamarádovi nového cizího člověka, tak ani on nevidí Kathy, jako Harryho přítelkyni.

,,Adame!"
,,Kathy, co…?!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 klaaruschka klaaruschka | Web | 27. května 2009 v 19:25 | Reagovat

tyjo taková zápletka!! to bude na tý chatě ještě hodně zajímavý... :D už se těším na pokračování :)

2 Libuszka Libuszka | 27. května 2009 v 20:59 | Reagovat

Děkuju :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama