close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Love at Hazard 3.

2. června 2008 v 19:10 | Libi |  Příběhy
4. Díl
Panebože! Panebože!
Lucía se přiblíží k postavě, co se na ni z plakátu sladce usmívá, blíž.
S doširoka otevřenýma očima a pootevřenými ústy přejíždí pohledem z jednoho plakátů na druhý. Dlaní si překryje ústa, aby snad nevykřikla.
,, Vždyť to je Ben." Zašeptají její chvějící se rty.
,, Co … Co to … John?" Nechápe Lucía, ale k její nelibosti za chvíli vše pochopí až moc dobře.
,, Ten …" Spolkne Lucía nadávku hořce.
Celou tu dobu mi jen lhal! Prý kameraman! Je to hvězda z Kelly Family…! Lhal mi …! Celou tu dobu mi jen a jen lhal! Jen mě zneužil k mé nevědomosti o té kruté pravdě …! Říkal mi - Miluji tě a přitom …! Nenávidím tě Bene, nebo Johne, nebo jak se to vlastně jmenuješ! Už nikdy, nikdy víc …!
Otočila se, s hněvem v očích, zpátky k jeho plakátu. K jeho sólovému plakátu, kde se na ni usmíval a vpíjel se do ní svýma krásnýma očima. Teď cítila jen vztek, vztek k němu, k tomu hnusnému kusu papíru, k té lži mezi nimi, ke světu a sama k sobě, že se zamilovala, že se tak moc zamilovala. Jedno trhnutí a plakát byl afektivně stržen nenávratně dolů. Dala si záležet na pořádném poničení toho kusu papíru … Toho pravdivého papíru … Teď se otočila s rukou nataženou pro strhnutí snad plakátu největšího, kde byla celá ta slavná skupina a pro všechny skvělá rodinka. Lucía nepatrně, ale s velmi dobrou pamětí spatřila i Jimmyho a Paddyho z té … demonstrace!
Panebože … To snad … Zavřela vztekle oči a plakát nelítostně a rozzuřeně strhla.
,, Co to děláš?!" Vletěla Zuzka vyděšeně do pokoje.
Lucía neodpovídala a Zuzka rychle prohlédla očima pokoj. Když viděla Lucíin další záměr strhnout další plakát rychle k ní přiskočila a zarazila ji.
,, Co to děláš?! Nech toho! Slyšíš? Nech toho Lucío! Nech toho!" Křičela na ni a když ji Lucía teprve teď zaregistrovala, sesunula se na zem k poničeným plakátům ve snaze vrátit tuhle chvíli zpět. Podívala se na Lucíu nechápavýma očima plnýma rozrušení a vzteku.
,, Promiň …" Špitla jen Lucía velmi tiše a posadila se na svoji postel a skryla tvář v dlaních.
Teď na ni padla ta druhá strana situace … Lítost, zklamání … Rozplakala se a teď i tak hlasitě, že si k ní Zuzka snad s odpuštěním v očích přisedla.
,, Lucío … co se stalo … Proč jsi to udělala?" Snažila se ji pochopit a zároveň i získat vysvětlení.
,, Ben … Ben je John a on …" Začala Lucía, ale pak spadla sama do sebe, lehla si na postel a už Zuzce nic neříkala. Zuzka nic naštěstí nepochopila. Chvíli Lucíu chlácholila a utěšovala, aniž by věděla proč. Pak odešla vedle do pokoje s mínění, že snad bude lepší dnes spát tady ...
Bylo teprve půl šesté a Lucía se po dvou hodinách probrečených na posteli rozhodla, že horká vana jí udělá určitě líp. Potichu se proplížila do koupelny kde se zamknula s úmyslem, zůstat tady dalších pár hodin.
Ležela klidně ve vaně, ale ať se snažila sebevíc, stejně se jí myšlenky točili zpátky k Johnovi.
Začala znovu plakat … Vzpomněla si na všechno to co bylo a co jí řekl. Přála si nevědět …
Rozezvonil se mobil a Lucía sebou,napůl usínající v pořád horké vodě, trhnula.
,, Proč mi sakra voláš?!" Utnula rázně hovor s odporem ho vůbec přijmout.
Mobil se rozezněl ještě několikrát a Lucía vytrvala v mačkání tlačítka s červeným sluchátkem. John jak se zdálo trval na hovoru a Lucía na pravém opaku.
Lucía už z vany vylézala, když se mobil po krátké odmlce znovu rozezněl.
,, Sakra!" Vhodila už Lucía mobil do polovičně naplněné vany s vytékající vodou.
Na chvíli se zarazila co to provedla, ale pak se krátce usmála, což jí v téhle situaci, jak si myslela, prospělo.
,, Budu spát tady." Informovala Zuzku a nastěhovala si na gauč jen lehkou deku a polštář.
,, Ale …-"
,, A jdu spát hned teď." Zabručela Lucía trochu a Zuzka se přesunula. ,, Dobrou noc".
Dočasně nedostupný … ? Poslouchal John hlas v telefonu.
Co se to … ? Proč mi to jen nebere? To přece není jen tak, že by mi to tolikrát přerušovala a nakonec si ho vypnula, nebo co s ním má. Nestalo se jí snad něco? Já s ní ale musím mluvit ještě dnes a říct jí tu pravdu … Už to takhle dál nemůže jít. Půjdu za ní, třeba teď hned a je mi jedno, jestli mě tam někdo pozná, nebo ne. Já ji miluji …
Sakra kdo to tady teď zvoní? Pomyslela si Lucía, zahrabaná pod dekou s kapesníkem v ruce. Stejně nespala, nešlo to, ani kdyby chtěla. Co však nechtěla určitě, tak vstávat k nějakému otrapovi, co si beztak jen splet zvonky, nebo co je opilý a teď zvoní na koho může, jako kdosi tady minule …
Zvonek zařinčel znovu a Lucía otráveně protočila panenky. Nechtěla, aby zvonek vzbudil Zuzku. Kolik mohlo být? Za chvíli zjistila, že něco po deváté večer. Dolů rozhodně nepůjdu, to bych se mohla … Otevřela okno a vyklonila se v domnění, že to vyřídí takto. - John!
Okamžitě chystala zavřít okno a zmizet, ale zadržel ji jeho hlas. Prostě ji to zastavilo v pohybu.
,, Lucío! Počkej."
,, Co se děje, Lucío?" Nevyptával se zbytečně moc John v obavě, aby Lucía jednoduše nezabouchla okno.
,, To se ptáš ty mě? Ty máš tu drzost sem ještě přijít? Ty prolhanej … Johne." Ztišila na jeho jméno Lucía svůj zvučný hlas.
John bolestně zavřel oči, poté se na ni podíval. Tak moc chtěla jeho očím uniknout …
,, Jak …? Ne Lucío počkej, chtěl jsem ti to říct, vážně. Vím, teď je zbytečné se vymlouvat a jsem zbabělec, že jsem to neudělal dřív, ale já se pokoušel a ty … Vážně jsem chtěl …"
,, Je mi to jedno. Slyšíš? Jedno!" Podívala se na něho chladně, uvnitř však bojovala sama se sebou, aby nezačala znovu brečet.
,, Pojď dolů … Prosím … Musíme si promluvit."
,, Není o čem." Zabouchla už doopravdy Lucía okno.
,, Miluji tě." Vykřikl John do tmy a do onoho zavřeného okna.
Lucía ucítila na tváři novou další slzu a od okna, s bolestí v každém pohybu, odešla. Ležela, seděla, chodila … Nic jí nevyhovovalo. Už bylo jedenáct večer, i přesto však musela ven - na vzduch … Zkontrolovala spící Zuzku, opláchla si zarudlé oči. Navlékla si teplou bundu, staré boty a vydala se po schodech dolů. Konečně venku, nadechla se před domem Lucía čerstvého, trochu studeného vzduchu … Někdo ji chytl za ruku. Hbitě se otočila - John.
,, Nesahej na mě." Vymanila se mu a vykročila směrem k místnímu parčíku.
,, Lucío … poslouchej mě přece, já ti to chtěl říct, neměla jsi se to dozvědět takhle sama, hrozně mě to mrzí, ale už s tím nic neudělám. Lituji toho, že jsem ti to nedokázal říct dřív, vážně. Ty jsi k nám ale vyjádřila takový odpor a to jsi nás ani neznala, nemohl jsem …". Snažil se John vysvětlovat.
Lucía se zastavila.
,, Jsi lhář. Já ti věřila Be … Johne! Ty a ti tvoji bráchové, ty a ta tvoje rodina … Byla jsem pro vás hodně zábavný vtip? Bavili jste se? Jen jsi mě využil a já se do tebe zamilovala! Věřila jsem ti, věřila jsem tomu co jsi říkal."
,, Pravda je, že tě miluji Lucío, moc tě miluji a nechci o tebe přijít."
,, Už tě nechci ani vidět Johne." Zavrtěla Lucía odmítavě hlavou a vydala se dál.
,, Lucío, kam to jdeš? Prosím tě, věř mi, já vážně nevím … Lucío, ale vím, že nad tím nemůžeme mávnout rukou a rozejít se, už se nevidět … nepolíbit se." Přiblížil se k ní John.
,, Já už to ale udělala." Zvedla k němu Lucía naprosto odhodlanou tvář s naprosto nejistýma očima. Nechala ho tam stát a šla. Šla pryč. John tam stál a díval se za ní.
Ztratil jsem … ztratil jsem lásku … Svoji lásku, která pro mě znamenala víc než kariéra. Můžu si za to sám … Je to moje chyba, na kterou jsem doplatil tou největší daní.
Lucía měla chuť běžet zpátky za Johnem, přitisknout se k němu a znovu ho políbit … Dotknout se ho a říct mu, že ho miluje, říct mu jak moc ho miluje a že nedokáže přestat. Na druhou stranu ale nemohla vrátit zpět to, co řekla i když věděla, že by jí to John odpustil, vždyť to on čekal na ni. Ale Lucía měla pořád ten vztek … to zklamání v srdci.
Je to tak, jak se to už stalo … Bože, jak já jsem ho milovala … Toho krásného kluka z plakátu. Kdy to bylo … Já nevím. Tři, čtyři roky zpátky? Miloval sem ho. Byl hvězda, měl všechno - Slávu, popularitu, byl v pozici jako John. Jela jsem na jeho koncert, jen kvůli němu … Jen pro něj jsem stála ty hodinový řady a dostala se do prvních řad. A on si mě všimnul. Při autogramiádě … Pozval mě do zákulisí a tolik mi lichotil …Zdálo se to být jako ten nejkrásnější sen. Byla jsem v oblacích a věřila, že mě miluje, že je to ta pravá láska. Tvrdil, že jsem ta jediná … Jen mě využil a odkopl! Žádná láska, žádné vysvětlování, byla jsem jen jedna další. Ale i kdyby mi to říkalo sto lidí, nevěřila bych. Jak slepá šla jsem za ním, dokud jsem sama nenarazila. Namyšlená, hnusná populární hvězda z nějaké slavné skupiny …
A teď se tu objevil John, je slavný a … a všechno je to jako u něj. Já nechci dopadnout stejně. Doufala jsem, že jsem potakala obyčejného kluka a on je zase takový … Co když ta milá slovíčka a všechny ta romantická slůvka byla jen záminka jako u něho … ? Nestojím o to, abych znovu naletěla … Ale John …
,, Hej krásko, přidej se k nám." Vytrhla ji parta, ohřívající se u ohně, z myšlenek. Uvědomila si, že je někde vzadu v parku, po celou dobu vůbec nevnímala jen šla a přemýšlela … Došla k nim a pozdravila.
,, Dáš si?" Nabídl jí jeden z kluků, co měli oholenou hlavu, láhev něčeho neznámého.
,, Proč ne." Přihnula si Lucía láhev bez výčitek ke rtům … Napila se a málem vyprskla, ať už to bylo cokoliv, bylo to tedy opravdu dost silné.
,, Známe tě. Ty chodíš na ty demonstrace, co?" Zeptala se holka z party, co měla na krku výrazné tetování.
,, Tak to se k nám kočička určitě ráda přidá, viď? Jdeme rozbít tu hnusnou novou kašnu na městě, co je jen ozdobou toho snobského zbohatlého života měšťanů." Odplivl si postarší kluk se zeleným pankáčem na hlavě.
Lucíi teď bylo jedno, do čeho vlastně půjde a s kým … Chtěla jen zapomenout … Na tu nesmyslnou lásku, na tu prolhanou lásku …
,, Jo … Půjdu." Řekla dívajíce se do ohně a znovu si přihnula z té tajemné lahve.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anelys Anelys | Web | 2. června 2008 v 19:53 | Reagovat

Páni..taková tvrdá reakce..předpokládám průšvih s kašnou...jen dál..:-)

2 Milagros Milagros | E-mail | 2. června 2008 v 19:55 | Reagovat

Teeeda, to se rozjelo.........já jenom čekala, až to praskne..................s kašnou bych taky předpokládala nějakej průser.................................tak honem pokráčko!!

3 anAngel anAngel | E-mail | 2. června 2008 v 20:27 | Reagovat

jojo :D asi ten španělský temperament chichi... no ale honem pokráčko

4 Milagros Milagros | E-mail | 2. června 2008 v 20:48 | Reagovat

Njn..Libi..................povedlose ti to..moc..=))

5 Libča Libča | 2. června 2008 v 20:57 | Reagovat

Ha, Tak dík holky :D Jj, to bude tím temperamentem :D

6 Calypso Calypso | E-mail | Web | 2. června 2008 v 21:02 | Reagovat

Tý jo jako vždy.....Supeeeeeer!

7 Janina Janina | Web | 3. června 2008 v 15:21 | Reagovat

Ty kráso!!...................to nemá chybu!! je to vážně super......jeden z mála sqělých příběhů:-)

Ale že se k němu vrátíííí? :-)))

8 Milagros Milagros | E-mail | 3. června 2008 v 16:53 | Reagovat

Lidi, moc vás prosím, až budete mít chvilku, přijďte na klikárnu na www.ujdeto.cz a zaklkejte na Paddyho.......nějak nám padá...a když ho nedostaneme výš, tak vypadne...pls....

9 Libča Libča | 3. června 2008 v 19:55 | Reagovat

Cože?!!! To letim klikat !!!

10 Janča Janča | E-mail | 3. června 2008 v 19:59 | Reagovat

Moooooc dobrý a mooooc napínavé.... Už se těším na další díl...

Juj tak to jdu klikat.

11 erolka18 erolka18 | E-mail | Web | 6. června 2008 v 22:54 | Reagovat

Holky,najdu nejakou co posloucha nase Kellyky a je z Brna?Odepisujte mi na email.

12 Milagros Milagros | E-mail | 8. června 2008 v 10:52 | Reagovat

Nový vzhled?? dobrý!!!!

13 Libča Libča | 8. června 2008 v 12:07 | Reagovat

Taky se mi to mooooc líbí !! Fakt prima, sme jak pod vodou :D

14 Nadine Nadine | E-mail | Web | 8. června 2008 v 18:52 | Reagovat

ty jo jsem moc rada ze se vam to libi pac jsem to pretvarela tri hodiny je vzdycky o nervy vyrat to spravne zkombinovat to dohromady a sladit s obrazky.sanzim se aktualne menit vzhled aby se vam to tu neokoukalo =) tak jeste ze to ma uspech pac uz jsem to vazne vzdavala =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama