3. května 2008 v 18:47 | Milagros
|
Anginův koncík….
Tak samozřejmě, že jsem se těšila. Těšila jsem se hrozně dlouho a ten velký pátek jedenáctého jsem nemohla dospat. Bohužel jsem ten den ještě musela do školy. Konečně zazvonilo a já mohla vypadnout před školu, kde na mě čekala mamka se strejdou. A mohli jsme vyrazit.
Po úmorné tříhodinové cestě jsme konečně dorazili na místo. Naši mě vykopli před KD Šeříkovka, kde se ta velká událost měla odehrávat. Vystoupila jsem ………………..a málem jsem si odřela oční bulvy o chodník. Na trávě byla položená deka, na které ležela Kira s dětmi a s klukama s kapely i ANGELO! V téhle chvíli jsem myslela, že to nerozdejchám……….ale rozdýchala. Zavolala jsem Rence, po chvíli jsme se našly a šli jsme dovnitř do hospody na něco k pití. Samozřejmě, že jsme si "chytře" sedly zády ke dveřím spojovačky do zákulisí velkého sálu. Když pak Angelo s rodinou a kapelou procházeli do salonku na něco dobrého, bylo to nesmírně trapné, když jsme se obě otočili jak na obrtlíku a opět nám oběma vypadly oči. Tak jsme měly o zábavu postaráno - skoro dvacet minut jsme řešili, že je Angelo docela malej. Já ani nevím, co jsem si představovala, věděla jsem, že nemá dva metry, ale i tak .=)
Blížila se sedmá hodina a my jsme se přesunuli ke dveřím do hlavního sálu, kam se na nás vzápětí nahrnulo stádo mustangů. Nebo mě to v té chvíli aspoň tak připadalo. Po boxovačce k pódiu jsem zaujmula místo v první řadě a teď nezbylo nic jiného, než čekat.
Hodina rychle utekla, Angi vběhl na pódium a začala šou. Všude ne ozýval jeho hlas a já tam asi jenom stála a koukala jak tele na navá vrata. V tu chvíli, jsem asi byla fakt dost mimo. Po první písničce mi došlo, že s sebou mám foťák, tak bych mohla třeba i fotit, tak jsem fotila. Bohužel mi potom foťák oznámil, že mám plnou paměťovou kartu, takže přišel na řadu mobil.
Angelo pobíhal po pódiu, jeho (teď trochu s prominutím) Paddyho akční kreace mě rozsekávaly natolik, že jsem nebyla schopná vůbec nic.
Samozřejmě, že nás nemohl zklamat a nemohl nás opustit bez I can´t help myself. Stará to píseň…ale pořád dobrá. Ze starých songů nám zanotovali ještě Because it´s love a jinak byly všechny písně nové. Při nějaké pecce si rozpustil vlasy. Při jaké to bylo písničce to už nevím. Jenom vím, že Renka do mě začala zuřivě strkat a řvala mi do ucha, ať to fotím. Fotila jsem.
Najednou byl konec a všichni dle předchozí domluvy začali skandovat DRUM SOLO. Po několika minutách přišel Angelo a hodil po nás dost nechápavý pohled a bohužel si svázal vlasy. Chvíli nechápavě koukal, pak několik okamžiků nás zkoušel přesvědčit, že za bicími rok neseděl, naštěstí marně. Takže Angie si zagumičkoval vlasy a sedl za bubny. To jsem chytla záchvat smíchu, protože tam seděl jak vosa na bonbónu. Pak spustil a já si uvědomila, že to pořád umí. Rozjel to jak zamlada.
Pak už byl úplný konec a skoro všichni se nahrnuli ke stánku a kupovali autogramkarty, CD, DVD, trička…mělo toho dost. Pak přišli 2 gorily takže se všichni fans nahrnuli k nim a pak přišel ten kýžený okamžik a Angie přišel s fixem a už to jelo. Každý se s ním nechal vyfotit, podepsat a předat mu dárečky.
Zůstal tam s námi skoro 2 hodinky pak zmizel a my mohli spokojeně odjet domů.
Jejda, teď koukám, jaký tam mám překlepéy - dodatečně se omlouvám........sorry =)