close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Sacré-Coeur 1.

6. dubna 2008 v 19:28 | Jana Vámošová |  Příběhy
2. díl
Když se druhý den ráno v té samé pohovce probudila. Proletěla jí hlavou myšlenka, že už zase usnula u televize, ale kde je Tomáš ten by jí přece … V tom se jí vybavil celý včerejší večer a ona se znovu na několik minut rozplakala. Celou noc probrečela a usnula až někdy k ránu. Bylo jí hrozně. Oči jí pálily a sotva přes ně viděla, v hlavě jí hučelo a cítila v ní bodavou bolest. Ale nejhorší byl ten svíravý, bolestivý poct, který se jí usídlil na hrudi a zřejmě se rozhodl, že tam nějaký čas pobude, a navíc při jakékoli myšlence na Tomáše se jeho síla znásobila.
Konečně vstala, přešla do kuchyně a dala vařit vodu na čaj. Hlavou jí s každým pohybem pulzovala tupá bodavá bolest. Připravila si hrníček s čajem a dvěma kostkami cukru a postavila ho ke konvici, pak se otočila a opřela se o pult. Tupě zírala do prázdna a snažila se nemyslet na nic z toho, co se včerejšího večera událo. Najednou zazvonil zvonek. Natálie sebou vylekaně škubla, do hlavy jí někdo vrazil další hřebík. Zamrkala a šla ke vchodovým dveřím. Co když je to Tomáš, pomyslela si, a náhle jí zamrazilo a žaludek udělal několik přemetů. U vchodových dveří se zastavila, a opatrně se zatajeným dechem se podívala do kukátka. Jakmile spatřila hnědovlasou hubenou postavu s naoko naštvaným obličejem, nesmírně se jí ulevilo. Sáhla po klice a otevřela.
"Kde jsi prosím tě. Jsou dvě hodiny, už na tebe přes půl hodiny čekám a ty nikde. Tak jsem se nakonec rozhodla, že tě půjdu vyhnat z pelechu a… Ježíš Nat co se ti to proboha stalo? Vypadáš hrozně. Co je? Stalo se snad něco Tomášovi…"
Natálie ustoupila ode dveří a nechala svou kamarádku vejít do domu. Zavřela za ní a šla do obývacího pokoje. Sedla si do své nové oranžové pohovky, podívala se na Katku, která si právě sedala do křesla a tichým, chraplavým hlasem řekla. "Tomáš se semnou včera rozešel…"začala znova plakat, ale mezi vzlyky vylíčila Katce, co se včerejší večer událo.
Katka na ní chvíli nevěřícně zírala, pak vstala, a sedla si k Natálii a objala ji. Když se od ní odtáhla, snažila se jí co nejklidnějším hlasem ukonejšit. " Nat hrozně mě to mrzí. Ale věř mi, že časem se to zpraví. Neboj, nebudeš na to sama. Máš mě a Davida a mi dva ti pomůžeme. Příští týden už ti bude určitě líp a za měsíc už tě srdíčko bolet nebude… uvidíš." Natálie se na ní podívala a kývla. Věděla, že časem to bude všechno lepší a že brekem nic nevyřeší. Jen kdyby to tak nebolelo. Utřela si slzy a pousmála se.
"Tak takhle se mi líbíš. Myslím, že nejlepší bude, když se budeme snažit, abys neměla čas na něj myslet. Pokud vím, tak jsme měli jít dneska plavat a taky, že půjdeme. Teď vstaneš, půjdeš se opláchnout, převlíknout a já ti zatím připravím věci. Pak půjdeme plavat a večer budeš spát u nás, abys tu nebyla tak sama… Jé málem bych zapomněla. On si má dneska přijít pro věci že?
Natálie smutně přikývla.
Katka se zamyslela." Tak to teda ne. Nejsi ve stavu, kdy bys ho mohla vidět, a přitom zůstat klidná a rozhodná. A ještě navíc nejspíš přijde s tou krávou…. mmm … No až se vrátíme s plavání, tak společně ty jeho věci zabalíme a ty si pak vezmeš něco na spaní a půjdeš k nám. Já tady na něho počkám a až vypadne, tak tu zamknu a půjdu za váma. Co ty nato?"
"Kačko, ty jsi vážně úžasná… já jsem tak ráda, že tě mám."
"Ale, já jsem taky ráda, že tě mám. Už jsi mi taky párkrát pomohla a zachránila kůži, vzpomínáš? No tak dost sentimentu, koukej se zvednout a naklusat do koupelny, a udělat ze sebe člověka. A dneska jak, tak na tebe koukám, tak to bude obzvlášť těžká práce."
Naoko odpudivý pohled její kamarádky Natálii rozesmál. Konečně se smála a s tím cítila obrovskou úlevu, s kterou se zmírnila i ta dutá bolest v hlavě. Vstala a šla do koupelny.
Koupelna byla celkem prostorná a díky oranžové barvě kachliček působila příjemný teplým dojmem. Naproti dveřím stála pračka a vpravo od ní v rohu byla veliká bílá rohová vana s plastovou zásuvnou zástěnou. Nad pračkou bylo okno se záclonkou. Mezi vanou a pračkou bylo podélné bíle topení vedle, kterého vysely věšáky na ručníky. Naproti vaně pak stálo bílé porcelánové umyvadlo, vedle něhož stál velký koš na prádlo, pod nímž byla bílá skříňka na ručníky, a nad nímž vyselo veliké oválné zrcadlo. Po obou stranách zrcadla byli dvě skleněné poličky s nerezovými úchyty, jimž byly přichycené ke zdi. Na poličkách se poloorganizovaně válelo spousty drogistických potřeb včetně nerůznějších parfémů a šminek. Útulnost koupelny dokreslovala veliká oranžově okrová podložka, která byla umístěna zemi před vanou.
Natálie přešla k zrcadlu a pohlédla na svůj odraz. Ježíši no ty teda fakt vypadáš jak nějaký mimozemšťan… Její zlaté do půle lopatek dlouhé a zlaté vlasy měla nyní umaštěné a rozcuchané. Jasné modré oči byly sotva vidět přes zarudlé otoky. Pod očima měla černé pruhy a nos celý zarudlý od papírových kapesníků.
Během půl hodiny se jí podařilo se osprchovat, alespoň trochu si vyfoukat vlasy a nalíčit se tak, že na první pohled nebylo skoro poznat, že celou noc probrečela. Nakonec nahá proběhla do ložnice, kde si vybrala čisté oblečení.
Když vešla do obýváku, Katka seděla v pohovce a čučela na televizi. Vedle ní leželi Natáliin a Katčin sportovní batoh. Katka se usmála a mrkla na ní." Teda ty jsi prokoukla. Ještě potřebuješ zabalit sprchový gel a ručník. A hned potom můžeme vyrazit. "
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Milagros Milagros | E-mail | 6. dubna 2008 v 19:42 | Reagovat

Vypadá to velice zajímavě.... =)

2 Libča Libča | 6. dubna 2008 v 19:50 | Reagovat

Milagros nepředbéhej :D Sem chtěla napsat já :D Hej ne, je to zajímavý a mě to zaujalao fákt :)

3 Janča Janča | E-mail | 6. dubna 2008 v 20:15 | Reagovat

Jéé holky, tak to jsem ráda. Sem se trochu bála jaké budou reakce. Je to můj první příběh.

4 nany nany | E-mail | 6. dubna 2008 v 20:59 | Reagovat

jenom trochu nechápu proč se autorka tak moc zaobírala popisováním koupelny:-D

5 Milagros Milagros | E-mail | 6. dubna 2008 v 21:27 | Reagovat

to nany: Neřeš koupelnu.........Já taky občas řeším takový ptákoviny.......

6 Libča Libča | 6. dubna 2008 v 21:48 | Reagovat

To já taky :D Já jednou popisovala záběr na balkon tak detailně že mi ostatni uniklo:D Takže to bych neřešila aspon si to člověk umi lip vybavit :)) Joo to ja se poprve taky bála reakci ale ty nemáš pročč :)))

7 urgona urgona | Web | 6. dubna 2008 v 21:49 | Reagovat

je to zajímavý, to musím uznat, sem zvědavá na pokráčko

8 Libča Libča | 8. dubna 2008 v 13:12 | Reagovat

Tak lidišky :-) Čekám na pokráčko a Millagros hlavně na tebe taky !! :-D :-D :-D Jančo na tebe samo taky :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama