Kapitola 12.
Takže jste šli .Najednou jste neměli nic do řeči.Uvažovala jsi o čem tak začít.No tak tedy:...né nakonec jsi to neřekla ,ale chtěla jsi se zeptat ,kdy Kellyovci odjedou z města,jenomže sis nakonec uvědomila ,že by to znělo ,jakoby ses ptala ,kdy už budeš mít Patrika z krku.Takže z jiného soudku:,,Patriku ,já tady nemůžu zůstat.´´Nechápavě se na tebe podíval.,,A proč bys nemohla?´´ Bloudila jsi očima.,,No ,najednou mě tady chlapi pronásledují a nesnáším ty pohledy ,i zlomyslný od holek ,kolem kterých chodím.Najednou mám pocit ,že nejsem volná,cítím v zádech stovky pohledů a to já nesnesu.Poslední dny jsem ani nevycházela z domu.´´Usmál se ,ale tak trochu starostlivě.,,Tak to ti úplně rozumím,ale to chce čas ,zvykneš si uvidíš.´´Ta myšlenka tě rozzuřila ,já že se budu celý život muset smířit s tímhle?Tak to ne ,na tohle si nezvyknu,co nevidět řeknu modelingu sbohem a dejte mi s tím pokoj.Tohle dělat nebudu ,a hnedka zítra to povím Gregorovi ,jestli na to nezapomenu,jako že určitě zapomenu jak se znám,no.Tak a teď jsem si ujasnila v hlavě co vlastně a jak...No vlastně neujasnila ,co potom?Týden a budu muset domů ,v tomto případě bych musela říct pá nejenom focení ale i Patrikovi a to se mi teda vůbec nechce.Byla jsi hodně nejistá ,nervózní a to ihned Patrik poznal.,,Co se to s tebou proboha děje,´´postěžoval si.,,Jsi úplně na dně.´´. ,,Jaks to poznal?´´ ,,No úplně to z tebe vyzařuje,jsem na to háklivý.´´Teda ten je ale citlivý,musím si dát pozor ,aby někdy nepoznal ,že mu něco zapírám nebo dokonce lžu.No co ,ještě to vycítí a budu moct zase uzlíčkovat přetržený provázek.To ne ,stačilo mi to jednou!,,Za týden mi letí letadlo,´´řekla jsi.On zpozorněl, ,,tak proto jsi tak smutná?´´ ,,A ty se mi divíš?Já domů vůbec nechci,peněz mám dost ,zatím jsem si tady koupila jenom dva zmrzlinový poháry a pár pohledů,no teoreticky bych tady zůstat mohla ,vízum mám na půl roku ,takže to by byly další tři měsíce ,ale prakticky?No mamka by se doma asi přinejmenším zbláznila.´´Patrik se přidal, ,,kdybys měla nějaký dobrý důvod.´´Přikývla jsi hlavou , ,,správně Patriku,jenže já pro jistotu žádný nemám.´´ ,,No tak si nějaký vymyslíme,ne?´´ ,,Patriku ,ty mě učíš lhát?´´řekla jsi výstražně.,,Už mlčím´´ ,řekl skromně on a koukl na tebe.,,No jo ,jenže to je asi jediný řešení ,jak docílit toho ,že bych tady mohla zůstat.´´ Najednou tě to trklo, ,,No jo,vždyť mám dobrou záminku.´´Patrik se podivil, ,,JAKOU?´´ ,,No přeci to...focení.Kdybych řekla mamce ,že si buduji kariéru ve Francii,tak by možná i svolila´´ .,,Teda tvoji mamku bych chtěl poznat.´´Protočila jsi oči, ,,no tak to radši nechtěj.´´Culil se , ,,ale copak copak,ty jsi taky zastáncem té pubertální teorie ,jak tak pitomí rodiče můžou mít tak dokonalý dítě?´´Zasmála ses , ,,tak to jsem nikdy neřekla.Mamka není pitomá ,to ani náhodou ,ale...no zkrátka,někdy je té starostlivosti až moc.´´ ,,Aha,už tě chápu´´ řekl nesměle.Stáli jste na ulici a Patrik mávnul na taxíka.Tam jste svůj dialog skončili,protože taxikář měl asi větší touhu si povídat.Začal kecat ,jak je tady ale krásně,rostou růže a všechno tady voní ,i vlasy krásných žen.Vzpomněla sis na svůj šampon na vlasy,zajímalo by mě jaký šampon používá Patrik ,někdy se musím kouknout do jeho koupelky.Patrik moc Francouzsky neuměl,takže sis mohla volně s řidičem prodiskutovat stav silnic v La hods a jak se mu líbí zdejší krasavice.Patrik jen nečinně přihlížel.Občas se tě zeptal o čem se bavíte.Tak dojeli jste k domu číslo 206,a to byl právě domeček od ...(no však ty víš)...Takže jste hned vyšli do brány,kde jako obvykle stáli dva chlapi v černým se slunečními brýlemi.Patrik tě chytil za ruku a šli jste.Po cestě jste potkali Angela ve spodkách ,takže ses taktak držela ,abys neomdlela z toho ,jak jsi zadržovala smích.Jakmile jste byli v dostatečný vzdálenosti ,tak jsi vybuchla smíchy.Patrik tě chápal ,jen
netečně zavrtěl hlavou a zval tě do pokoje.Porozhlídla ses ,nic se nezměnilo ,všechno bylo bílý .,,Tady se mi vždycky líbilo´´,řekla jsi.,,Však mi taky,´´souhlasil on .Sesunula jsi z ramen bundu a Patrik ti ji ihned odložil na židli.Pak tě vyzval aby sis sedla.Posadila ses na houpavou postel a sledovala Patrika .Ten sáhl po tlačítku na záznamníku.Ihned se rozezněl tvůj hlas a tobě dosti známý věty:,,Vím ,že jsi na mě naštvaný ,a taky na to máš určitě právo ,protože to co se stalo ,to bylo určitě přehnaný...´´Sedl si naproti tobě a sledoval tvoje gesta.Tvoje tvář zesmutněla.Začala jsi přemýšlet ,co mu vlastně řekneš.Doznívala poslední slova na záznamníku...,,Taky tě miluji.´´Patrik vypnul přístroj.Chvíli bylo ticho.,,Tohle jsem si přehrával snad stokrát za den,´´řekl pak .Zakousla ses do rtů .
,,Ted je ta pravá chvíle na to aby ses mu k tomu vyjádřila.´´Sama ses přemlouvala ,abys něco řekla.,,No ,víš Patriku ,já nevím co si myslíš ty ,a ty zas nevíš co si myslím já...´´Patrik ti skočil do řeči-,,nejsme přeci telepatové ,Ne?´´Zasmála ses i když ti do smíchu vůbec nebylo .,,No to teda nejsme,´´řekla jsi pak .,,Nevím odkud začít..sakra.´´Zvědavě se na tebe koukl,pak ti napověděl-,,nechtěla bys začít třeba tam kde jsme skončili? Myslím tím ,já jsem odešel a tys tady seděla na posteli a brečela.´´ ,,Jak to víš ,že jsem brečela,´´ptala ses.,,Nevím ,ale soudím to,protože když jsem potom přišel tak jsem tě nikde nenašel a na posteli na dece bylo vlhko.A ležela tam ta...no růže ,předpokládám ,žes ji tam dala ty.´´ ,,Jo ,to jsem byla já ...´´ ,,NO a můžeš mi prosím tě říct ,proč jsi mi utekla?´´Podivila ses.,,Ale Patriku,ty jsi odešel a já myslela,že mi tím dáváš najevo ,že mám zmizet .´´Patrik jemně zavrtěl hlavou a ušklíbl se.,,Tak moment,já neodešel proto ,že už jsem tě měl plný zuby .´´ ,,Ne?´´podivila ses,zatvářila ses jako prvňáček ,do kterého se marně snaží profesor vtlouct kvadratický vzorce.,,Tak teď je mi opravdu záhadou ,proč jsi teda odešel.´´Patrik se jemně usmál a díval se ti přímo do očí.Ty jsi neuhnula pohledem ,to teď v okamžiku pravdy nesmíš .Patrik pociťoval to samý,věděl že v teď to panuje na vzájemný důvěře ,a pokud se spolu díváte hluboko do očí ,že ihned poznáte co toho druhého kruší.,,Podívej,z tebe jsem nemohl vypáčit ani slovo,ty jsi tam jen stála a dívala se na mně jako kdybych tě měl zavraždit.´´ ,,Ano ,protože mě hrozně překvapilo tvoje chování,´´řekla jsi. Patrik se zamyslel,pak si opřel bradu o ruku a smutně se na tebe podíval.,,Vím ,že jsem to přehnal,´´řekl potichu.,,Jenže v té chvíli jsem si ani neuvědomil,že nejednám s bráchou ,ale s citlivou dívkou ,která na tohle rozhodně zvyklá není ,a nechce být.Pravda je ,že jsem byl hrozně naštvaný.´´Přikývla jsi hlavou, ,,já vím ,a určitě tě chápu.´´ ,,Ne ´´,zamítl on.,,Tohle se mi předtím nikdy nestalo a nesmí se mi to stát znovu.´´ ,,Ale Patriku ,nemůžeš to brát na sebe ,není to tvoje vina ,všechno jsem zbabrala já a nesnaž se mi to vymluvit,protože to vím.Poslyš ,já jsem byla prostě zaskočená ,jinak nic a ty jsi pak odešel a...´´ ,,Poslyš já odešel jen proto ,že když jsi mi to nemohla vysvětlit ty,tak jsem šel zkrátka za Angelem.´´ ,,Páni ,tak to já nemůžu být psychologem ,vždyź ani nepoznám co kdo jak myslí.´´Patrik se zasmál, ,,to jsi teda vědět nemohla,že?No ,ale já nepředpokládal ,že mi zdrhneš.No a když jsem zjistil od Angela co se stalo tak jsem se vrátil do pokoje ,ale ty jsi tam nebyla ,a tak mě nenapadlo nic lepšího ,než se kouknout z okna...NO a jsme u problému č.2 ,´´řekl a jeho oči zesmutněly.To koneckonců tobě taky.Potom jsi zvedla hlavu ,podívala se Patrikovi hluboko do očí.Chtěla jsi aby věděl najisto ,že to co říkáš je skutečná pravda a že ti může věřit.Oči to jistí.Tak jsi začala zase od začátku,jak jste přijeli do La hods,a tvoje setkání s tím klukem na večírku ,že se ti líbil a flirtovala jsi s ním .Od té doby že už jsi ho neviděla,až jak na potvoru ten den ,co jste se s Patrikem pohádali,tak jsi ani nevěděla co se děje a už to bylo....Když jsi to dovyprávěla ,Patrik ti ještě stále hleděl do očí .Byl to nepříjemný pocit ,když musíš o něčem takovým mluvit a víš že na tebe někdo upřeně hledí.Pak bylo ticho...
Patrik tě jemně chytil za ruku a klekl si před tebou na zem.Šokovalo tě to,všechno jsi přece zavinila jen ty a on se ještě míní jako omlouvat?To snad ne!Ale než jsi stihla něco udělat ,tak už Patrik začal mluvit.,,Prosím ,můžeš mi odpustit ,že jsem v tobě viděl zradu?´´Vykoukla jsi na něj jak sova a potom zavrtěla hlavou a dala sis ji do dlaní.To snad není možný ,on mě prosí ,abych...Patrik posmutněl.,,Nemůžeš?´´ptal se.,,Ale Patriku ,to už je jasně odpuštěno,schváleno ,orazítkováno.Jenom nechápu ,proč se mi proboha omlouváš.To já bych měla prosit za odpuštění.´´ ,,Víš co? nechme toho,´´řekl Patrik.,,Zkrátka a dobře navrhni něco na usmíření.´´Usmála ses,tak to už mám jasno ,řekla sis sama pro sebe.,,Polibek?´´pípla jsi skromně.Div sis ještě nechytla sukni a nezačala se červenat jako školačka.Patrik se zazubil.,,Nic jiného bych si nepřál.´´V duchu sis zazpívala vítězný song a byla jsi šťastná jako blecha v opičím kožichu. Patrik vstal se stejným úsměvem.,,Suzan,já jsem tak rád ,že se to vysvětlilo..´´Chytl tě za pas a rychle ti vtiskl polibek.Možná že tě trošku zklamalo ,že to byla jenom taková rychlovka ,ale stejně se ti moc líbilo jakým způsobem ti ho dal.Bylo to takový měkký razítko.Zasnila ses ,opět a zas jsi vzpomínala na ty chvilky strávený s Patrikem.
Ten tě ale za chvíli probudil ze světa fantazie ,protože ti divoce mával dlaní před očima.,,Suzan ,ty zase žiješ jinde..!Chtěl bych ještě něco dodat k našemu rozhovoru.´´Koukla ses na něj-,,Myslela jsem že už to je uzavřený,nebo ne?´´ ,,To ano ,jen taková maličkost .Možná že ses divila ,že jsem ti nezavolal,protože já chtěl ... Nejdříve jsem seděl celý den u telefonu,protože jsem čekal ,jestli se ozveš ty.Já jsem neměl odvahu.Další den na to nám ale ukradli motorku.´´Podivila ses, ,,tu tvoji?´´ ,,Jo ,takže se tady dělo spoustu věcí.Největší problémy byly s bodyguardy ,no a potom přišli policajti a táhlo se to několik dní.Měl už jsem toho plný zuby ,pořád nějaký papírování,nakonec přišli ještě pojišťovací agenti a byla z toho mela.´´ ,,A co ten tvůj(sakra jak se to jmenuje ta soška)....jo ,ten tvůj Fetiš´´-ptala ses.,,Jestlipak jsi ho našel v garáži převráceného
a řekl ti jméno zloděje?´´Patrik se ušklíbnul-,,Jestli si nevzpomínáš,tak jsem ten fetiš vzal a odnesl jsem si ho do pokoje,takže asi zloděje nemohl vidět.´´ ,,Aha,no prima.Jak ses vůbec vlastně dozvěděl ,že budu v model building de hods?´´*to byla jako ta budova ,kde jsi dělala to focení*.,,Jednoduše.Nemohl jsem se ubránit ,protože tvoje fotky byly v novinách.Já francouzsky moc neumím ,tak jsem noviny nekupoval ,ale jednou tak ke mně do pokoje přišla Kathy,přinesla noviny a ukázala mi tvoji fotku.Hned jsem po ní chtěl aby přečetla ten článek.No a protože pod fotkou bylo napsaný -foto studio-model building de hods,tak jsem rychle vzal taxíka a mazal jsem tam ,abych se na tebe optal.´´ ,,Teda to je milý,´´řekla sis.,,Tak ,ale teď z jiného soudku .´´Patrik ti pleskl jemně rukama do stehen a podíval se na tebe tázavě.,,Co budeme dneska dělat?´´Koukla ses na hodinky.Zaostřila jsi pohled na tenký zlatý ručičky a bylo
tam dvanáct hodin.,,Do háje ,už zase nejdou .Tolik peněz jsem za ně dala a ony stejně nefungují jak mají.´´Patrik pro jistotu koukl na svoje hodiny na stole.,,Hmm,už je skoro šest.V sedm máme s rodinou zase společnou večeři ,tak jestli chceš tak můžeš zase jíst s námi.´´ Vzpomněla sis na chuť toho jídla a hned jsi tuhle večeři odmítla.,,Ne ,já bych měla ještě zavolat Gregorovi..´´ ,,Cože?´´Patrik zbystřil a najednou zvážněl.To tě zaujalo ,teda ten dokáže být
žárlivý.Upřesním to-řekla jsi .,,Gregor je můj ,dá se říci šéf.A nejspíš se mu moc nelíbilo ,že jsem dneska ukončila focení o tři hodiny dřív,tak bych s ním měla něco domluvit.´´Patrik se
uklidnil a možná že si i oddychl.,,V pořádku ,ale zítra mám pro tebe bezva plán ,tak doufám že budeš doma.´´ ,,Cože ?´´ zbystřila jsi .,,Plán ,jaký plán? řekni mi to ,prosím řekni.´´Ale Patrik se jen
nelítostně usmál a neřekl nic ,sakra .Tak jo nevyšel plán A ,tak vyjde plán B pomyslela sis .Pomalu ses na Patrika svůdně usmála a pomalu k němu přišla .Sedla sis mu klidně na stehna a pořád ses záhadně smála.Patrik nechápal.Přitulila ses k němu .To už asi on pochopil a tak tě chytil kolem pasu a dýchal do tvých vlasů.Pak jsi pomalu začala.,,Patriku ,tvoji rodině to nevadí ,že je kvůli mně omezuješ?´´Zadívala ses na Patrickovu košili a do oka ti padly hezký malý knoflíčky,který se na světle třpytily ,nedalo ti to a musela ses jednoho dotknout.Patrik zatím mluvil, ,,že to není tak vážný,rodinu přeci nijak nezanedbává a má svůj život se kterým
musí nakládat jak si přeje on sám.

omlouvam se za zpozdeni dalsiho dilu tohoto pribehu posledni jsem se davala tusim ze 14.12.
uz je toho jen par dilu tak je snad dodam brzo hezke poctenicko preju =)