close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Osud 10.

14. prosince 2007 v 11:36 | Zuzka |  Příběhy
Kapitola 11.
Eva se na tebe koukla.,,Hmm,jestli by tě dneska viděl tvůj miláček tak by se do tebe určitě zamiloval.´´Irren souhlasila.,,Teda ,kdepak je zas ta Jana?..´´.Jana po chvíli přišla.Vlasy sepnutý sponou a červený šaty a boty .Když ji Eva viděla tak ji okamžitě poslala zpátky do pokoje a tebe taky.
,,Prosím tě namaluj ji na ten její ksicht nějaký pořádný obličej ,vždyť by vedle tebe vypadala jak ošklivý káčátko´´,řekla ti potichu a smála se na celý kolo.,,Tak pojď Jano ,jdeme z tebe udělat někoho jiného.´´Chytla jsi ji za ramena a utíkaly jste do pokoje.Začala sis hrát s barvičkami a namalovala jsi Janu jako obrázek.Tak rtíky ti jenom jemně přejedu tou perleťovou rtěnkou ,jinak bys vypadala moc uměle.Několikrát sis svoje dílo prohlídla.,,Tak a je to .A ty vlasy si rozpust,tak je to lepší. Jdeme!´´Utíkaly jste ze schodů a už jste se hlásily u Evy.Ta si Janu prohlídla a usoudila ,že je to mnohem lepší.Mohly jsme konečně vyjít.Hned před hotelem jste chytly taxíka.,,Super´´ ,hned jste řekly kam chcete .Chvilku jste jely přes La-Hods.Všelijaké obchůdky a jeden hezčí než druhý.Domy míhaly,ulice míhaly a už jste byly na místě.Eva zaplatila a vlezly jste do baru k mramorovému stolku na červený židličky.Tak a tam jste trávily celý večer ,namíchali vám tam několik koktejlů a taky jste neodolaly nad zákusky a poháry.Byly jste tam asi ze tři hodiny a pak už vás bolely zadky ze sezení a břicha z jídla,takže jste to dobrovolně vzdaly a taxík vás opět dovezl na místo,ze kterého jste přijely.Malátně jsi vystoupila z auta .,,Chci postel,chci jít spát ,bože to jsem se zas jednou přežrala ,Uf.´´Holky na tom nebyly o nic lépe.Tak tak jste se všechny podpíraly abyste vylezly schodiště.No potom ses narychlo odlíčila,umyla a rozčesala vlásky a zmizela v peřinách ,kde tě až do rána nikdo nenašel jak jsi se tam zamuchlala.Ráno v půl osmý už nemilosrdně zvonil budík.Mrzutě jsi mžourala,hnusná potvora plechová ti rvala do uší vysoký tón.Cvakla jsi po vypínači té megery a už sis protřela očka.První místnost do který jsi vešla byla koupelna ,tam ses dala do gala jak se patří.Pořádně ses navoněla ,Trochu nalíčila ,oblíkla a hotovo.Na snídani sis zašla dolů do jídelny,a nechala sis udělat vaječinu.Zanedlouho to přinesli a mohla sis pochutnat .Bezva ,měla jsi primovou náladu .Skočila sis ještě pro kabelku a bundu ,protože se venku počasí nějak zrovna nesmálo ,spíš naopak ,vypadalo to ,že každou chvíli začne pršet.Pak už bylo 8:57 a vypadla jsi z pokoje abys očekávala taxík.Ten už tam byl a Gregor v něm.,,Nazdar krásko,´´řekl ti.,,Tak jak se vede?´´Usmála ses, ,,no víš mohlo by to být i lepší ,ale jinak to jde.´´ ,,Bezva.´´Rozjeli jste se.Po cestě do tebe Gregor vtloukal co a jak bude vypadat ,co máš dělat a proč a taky ti řekl ,že dostaneš
i nějaký šaty a boty .Jeli jste asi dvacet minut.Pak jste vystoupili a šli do velkého domu ,pěkně architektonicky udělaného.Vešli jste do prostorný chodby a potom do několika dveří .Tam řekl Gregor , ,,tady se posad a počkej na mně.´´Pak odešel.No posadila ses na křeslo.Pak už se tě pomalu a jistě začala zmocňovat nervosita ,začala jsi hledat mindráky a to nebyl asi moc dobrý nápad.Pak tě přemohla i myšlenka na svěží dech.V kapse se povalovaly nějaký Tic-tacy.Nechtělo se ti je vytahovat ,cokdyby někdo přišel a načapal mě s bonbony v ruce? zas by byl trapas.Tak ses snažila ty tiktaky,vysypat do ruky ,kterou jsi měla v kapse Naneštěstí se ti všechny vysypaly do kapsy a v ruce ti zůstala jen prázdná krabička .Naštvaně jsi zakoulela očima.Bože ,to jsem ale nemehlo.Vytáhla jsi krabičku a v momentě kdy už Gregor přicházel jsi ji rychle hodila do koše .Usmála ses.Gregor tě přivedl do šatny a tam sis odložila bundu.Pak jste šli do maskérny a tam tě nalíčili tak ,že ses sama nepoznala.Jakmile dokončili svou práci ,tak jsi při pohledu do zrcadla nevěřila vlastním očím,koukala tam na tebe nějaká krásná Barbie.Nechtěla jsi tomu ani věřit.Potom ti oblíkli krásný tmavomodrý šaty s bílým vyšíváním .A modrý lodičky .Připadala sis jako princezna,jen ta koruna ti ještě chyběla,jinak jsi byla dokonalá.Zavedli tě k fotografovi.Ten si tě se zájmem prohlídl a ukázal ti prsty ,že jsi tutová jednička.,,Tak jestlipak víš co máš dělat tady před foťákem?´´Nervózně ses usmála.,,No´´ ,Gregor mi říkal , že si můžu dělat co chci,mám se prý tvářit jednou nevinně ,podruhé jako Superstar....,,No hele podívej´´ ,řekl ti pohledný fotograf.,,Je to jen otázka sebevědomí ,prostě se uvolni a dělej co tě zrovna napadne,ale musí to být přirozený ,ANO?!!!!!?´´ Pomyslela sis ,co na tebe ten ňouma řve ,ale tiše jsi pípla ,,ANo.´´Vlezla jsi na podium a drama začalo ,teď už opravdický.......
Kapitola II,aneb znovuzrození.
Další dny už to bylo mnohem těžší ,každým dnem jsi udělala snad nekonečno fotek,vracela ses do hotelu vždy ve dvě hodiny odpoledne a zbytek dne byl tvůj.Holky na tebe vyhrkly a
zjišťovaly od tebe úplně všechno.,,Teda vy jste ale pijavice," řekla jsi jim ,když tě zase obklopovaly otázkami.Zasmála ses,vždyť už jsi jim to tolikrát vyprávěla a ony to chtějí vědět
znovu a znovu, ,,No jako malý dětičky ,že?´´Eva se vesele uculila.Jana se tomu pohledu musela zasmát.,,A to budeš takhle makat každý den,´´ ptala se.,,Ne ,jen teď ze začátku ,potom to začnu
omezovat a nakonec budu fotit jen párkrát do měsíce.´´Holky byly z tvého úspěchu nadšený. Navíc ses během týdne dostala do všech novin ,co v La Hods existovaly.Holky je všechny skoupily a po večerech ti četly:,,Hele ,tohle je zajímavý,´´říkala Eva , ,,pozor čtu:Ehm ,mladá Češka dobyla celou Paříž a okouzlila snad všechny muže v tomto kraji....´´A Jana zase jiný článek..,,Dobude sympatická fotomodelka Francii?´´..Za chvíli ti to už lezlo krkem.Všichni na
ulici tě znali a chtěli po tobě podpisy ,chlapi se na tebe všichni dívali a někteří i pronásledovali.Další dny jsi musela být zavřená doma ,navíc sis stále víc uvědomovala ,že v tamhletom blázinci zůstat nemůžeš a radši pojedeš domů .Zbývaly poslední dva a půl týdne.Gregor tleskal tvým fotkám .,,Jsou výtečný ,takový jsme ještě nikdy nedělali."Jenže ty už jsi měla chuť zalézt do pokojíčku do posledního kouta a oddělit se od zbytku světa.Focení jsi omezila na jednou za dva dny.A jednou když jsi opět fotila ,ale umělecký fotky tak se stal zázrak....Světlo na tebe svítilo snad ze všech stran ,opět jsi byla nalíčená jako princezna. Místností se protahoval nepříjemně těžký vzduch.Fotograf na tebe volal ,jak se máš tvářit ,ale tobě to už lezlo snad i ušima.Reflektory ti bránily ,aby jsi viděla někomu do tváře.Viděla jsi jen stíny .A najednou z ničeho nic vrazil do studia nějaký kluk ,neviděla jsi mu do tváře ale na první pohled se ti jeho silueta zdala známá.Ten kluk prudce oddychoval,chvíli stál u dveří ,pak se koukl na tebe ,chvíli stál.V ruce měl tvoji bundu.Podívala ses na něj jak na svatý obrázek ,ale ne a ne zaostřit.On se přibližoval ,pomalu ,ale jistě ,předešel i fotografa,divila ses jak to,že jsou všichni zticha.Oni ho viděli ,ty ne.Potom zhasly reflektory a ty ses pomalu rozkoukala do přítmí ,který ve studiu bylo.Pak se ti prudce rozbušilo srdce a musela jsi opět začít rychleji dýchat ,jinak by ses tam složila.PATRIK,to snad není ..možný ..Začala jsi plakat.On k tobě pomalu přišel .Znovu ses mu podívala do jeho pomněnkových očí ,který se překrásně leskly.Chvilička ,kdy jste si pohlédli do očí se najednou zdála tak překrásná ,že to snad ani nebylo možný.Potom tě chytil za pas a objali jste se.TY jsi plakala štěstím ,pevně ho držela a nechtěla se vzdát tohoto okamžiku.Pak jsi ucítila na výstřihu na zádech studenou kapku.Patrik taky pláče,pomyslela sis a začala brečet nejen štěstím ale i dojetím.,,Patriku já....(vzlyk)...já ani vlastně nevím co ti mám říct.´´Patrik se ti podíval do uplakaných očí ,sám je měl mokrý a červený.Pak řekl:,,Miluji tě." ,,Ano´´ ,řekla jsi.,,MILUJI tě.´´Patrik tě znovu objal a i on považoval tento okamžik ,za historickou chvíli.Pak jste si teprve uvědomili ,že stojíte na jevišti na vás se dívá alespoň tucet cizích lidí.Patrik se rozhlídl.Pak se na tebe usmál ,vzal tě do náruče a už tě nesl pryč z studia.Za prahem tě pustil a chtěl ti obléct bundu.Pak tě napadla otázka:,,A cože jsi byl tak udýchaný?"Patrik se bláznivě usmál a podíval se na strop.Nevěděla jsi ,co to znamená.,,Víš´´ ,začal.,,Já jsem vyzvedl tvoji bundu ,ale ...(začal se smát)..jaksi jsem s ní máchl takovou silou ,že ti z kapsy vyletělo plno bonbonů Tic-tac .´´Ted ses začala smát i ty ,vlastně ses skoro utopila ve vlastních slzách..Patrik pak dokončoval.,,No a než jsem to všechno posbíral a vyhodil,tak jsem se u toho hodně zadýchal.´´Smáli jste se oba dva .Ty jsi předtím na ty bonbony úplně zapomněla ,vždyť už to bylo skoro osm dní ,co se ti vysypaly do kapsy.Takový trapas,bože .Je tohle možný?Rukama sis zakryla tvář ,aby Patrik neviděl tvoje šílený ksichty při smíchu.On se určitě stydět nemusel,měl krásný zoubky ,ty se leskly do dálky ,vlasy my lehce spadaly na tvář ,oči veselý a krásný ,a hlavně Věrný.Patrik se tak nádherně směje .Je to kouzelná chvíle ,být zase s ním .Zamilovaně ses na něj dívala.On si všiml tvého výrazu a hnedka ti polichotil.
,,Vypadáš dneska jako víla ,krásná ,jemná a ...prostě kouzelná.´´Podíval se na tebe a jemně si odfoukl pramínek vlasů,který mu vadil v obličeji.Ty sis ho stále prohlížela.Stál tam ,měl zelený zvonový kalhoty a černou košili s vestou,jeho hnědý vlnitý vlasy dokonale splynuly s jeho oblečením.Trošku naklonil hlavu a taky si tě začal prohlížet.V očích měl jiskru,byl snad šťastný.Ale já mu ještě něco dlužím ,pomyslela sis.Vždyť jsem to všechno zavinila vlastně já,a to že mi odpustil ,ještě neznamená,že je to za námi.Dokud mu všechno nepovím ,tak mi to bude určitě vyčítat.Ano musím mu to povědět ,ale myslím ,že lepší bude ,když budeme o samotě a v klidu a nejlépe ,když budeme sedět ,taky by to s ním mohlo praštit,pomyslela jsi na jeho jemnou povahu.Patrik si tě mezitím patřičně prohlížel ,sledovala jsi jeho oči.Měl neuvěřitelně dlouhý řasy.Páni,kdejaká holka by se po řasách mohla utlouct a on je má tak úžasný..Teda ,ta příroda je fakt někdy trochu divná ,pomyslela sis.Stáli jste naproti sobě .,,Tak Patricku ,je čas jít nemyslíš?´´Patrik se probral ze snění a trochu se usmál,pak ti přebral myšlenku ,kterou jsi před chvílí měla na mysli- ,,Víš ,musíš mi ještě něco vysvětlit ,nebo nemyslíš?´´Zamyslela ses .Trochu ti bylo líto ,že se to stalo.Pak jsi ale řekla:,,Paddy,já ti to samozřejmě vysvětlím.Ale ne teď a né tady ,prosím tě můžeme jít ke mně do hotelu ?´´Tázavě ses na něj podívala .Patrik ti to však zatrhl.,,Ne ,nepůjdeme k tobě do hotelu.´´Překvapilo tě to ,snad mi Patrik ještě pořád nechce odpustit? pomyslela sis.Koukla ses na zem a řekla jen ,,AHA,´´smutně ses zakoukala na linoleum .Tak mu to asi budu muset říct tady.Proč to ale jen tak chce? To je tak nedočkavý?Patrik však zopakoval větu.,,Ne nepůjdeme k tobě do hotelu,.....půjdeme ke mně do domu´´ .Najednou ses na něj podívala a z jeho očí čišela radost.Ty ses usmála a najednou ti bylo veselo.Odpustil mi ,to je prima,už jsem myslela ,že...ne.,,Patriku ,to je skvělý.Tak už můžeme jít?´´Patrik tě pevně chytil za ruku.,,Už můžeme,já už tě nepustím ,nechci abys někdy odešla.´´Potěšilo tě to.Tak jsi stiskla jeho ruku a řekla ,že ho taky nikdy nechceš ztratit.Ale jak jste se tak pevně drželi,tak jsi začala cítit jak ti přestává proudit krev do ruky.No skvělý ,jestli to takto ještě chvíli potrvá ,tak už mě nebude mít Patrik za co držet. Začala jsi přemýšlet ,jak se z toho vybruslit ,teď mu nemůžu říct ať mě pustí,zrovna před chvílí mi řekl ,že mě nepustí.Pustí ,nepustí .Teda já mám problémy,ale co teď,to teda nevím.Trochu jsi povolila stisk své vlastní ruky ,ano zabralo to ,Patrik ji taky jemně popustil.Krev se ti začala rozlévat tam kam patřila a slabá ruka postupně dostávala svou pravou barvu.Ulevilo se ti ,s úsměvem jsi přivřela oči.Patrik si toho ani nevšiml,nebo alespoň ty sis nevšimla ,jestli si toho všiml.Zamyslela ses ,sakra proč se mi dneska hlavou honí takový divný myšlenky,to je divný.No doufám že mě to brzo přejde.Chtěli jste odejít.Ještě za zavřenými dveřmi šlo slyšet nadávání fotografa: ,,SAKRA,teda tady je ale pěkný BORDEL,každý si sem přijde ,každý zdrhne a já tady mám rozdělanou práci a zase z toho nic nebude,do hajzlu s tím vším ,já s tím asi fakt švihnu!"Ty ses škodolibě usmála ,měla jsi chuť na toho..deb..fotografa vypláznout jazyk.Patrik si všiml tvoje zlomyslnosti.,,Ty ho asi nemáš moc v lásce co?´´Uculila ses .,,No to teda rozhodně ne ,známe se pár dní a pěkně mi leze na nervy.Třeba zrovna dneska,když na mě ten magor....vlastně fotograf začal řvát ,že pusu mám mít našpulenou ,jako bych dávala někomu pusu a né jako když cucám bonbon,tak mít po ruce brokovnici,tak má olova plnou hubu.´´Patrik
se na tebe zajímavě podíval.,,No brokovnicí ti posloužit nemohu,ale jestli potřebuješ zbraň ,tak Angelo má vzduchovku.´´Zasmála ses .,,No bezva ,ale já myslím že ten fotograf je už střelený od přírody.´´Patrik se smál , ,,no tak by byl střelený a ještě trefený.´´ ,,No to určitě ,´´řekla jsi ty , ,,i kdybych měla střílet ze dvou metrů od něj tak se netrefím´´ .Patrik se zasmál ještě víc , ,,no tak bude střelený a....netrefený.´´ ,,Teda tys tomu teďka nasadil korunu,´´smála ses na celý kolo ,stejně jako Patrik.Najednou ti bylo tak primově,zase jste se vrátili oba dva do správných kolejí.Zahřálo tě to u srdce a cítila ses skvěle.Pak sis vzpomněla na jeden citát,který jsi četla někde v knížce ještě v základní škole:Láska se dá přirovnat k provázku,jestli se roztrhne ,bez uzlíku ho nesvážete.To ti připomnělo opět to drama ,který jsi prožívala .Tak a až dojdeme do Patrikova pokoje tak bude na čase dokončit ten uzlík a doufám ,že to dobře skončí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Stáňušenka Stáňušenka | E-mail | 14. prosince 2007 v 13:51 | Reagovat

kráásný ...=)

2 Zuzka Zuzka | E-mail | 17. prosince 2007 v 8:50 | Reagovat

Zdravím všechny,jsem ráda,že se vám to líbí a dodělávám další díly a   snad je i brzo pošlu Nadine.....Tak se dočkáte.Přeji hezký den

3 Stáňuška Stáňuška | E-mail | 17. prosince 2007 v 14:31 | Reagovat

Zuzko, vážně píšeš stráášně krásně, takže dalších dílečků se nemůžeme dočkat =)

4 nadine nadine | E-mail | 17. prosince 2007 v 17:27 | Reagovat

já se taky tesim az se mi dalsi dily dostanou do ruky nemuzu se dockat.za jak dlouho to tak vidis ze to stihnes dopsat?

5 Nicol Nicol | 30. prosince 2007 v 19:47 | Reagovat

bude ještě další díl?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama