Rozhovor Paddyho s Bruderem Palusem

16. října 2007 v 17:20 | Ajuš |  Články
Bruder Paulus:vítejte milí diváci a divačky u našeho pořadu,dnes je můj host Paddy Kelly,srdečně vítejte.
Paddy:děkuji
Pruder Paulus:vy máte se svou rodinou příběh skupiny který trvá 28 let,v 90.letech vaše rodina plnila fotbalové stadiony a prodala přes 15 milionů desek,podíváme se na to v krátkém sestřihu
po té ukázce-Bruder Paulus:děti, život se změnil, to je velmi známá věta vašeho otce,řekněte,jak k téhle větě přišel?
Paddy:to bylo myslím v roce 1974,naše rodina vyla na dovolené v Itálii,otec nám chtěl ukázat Řím, Vatikán,Petrské náměstí a když jsme se po několika hodinách vrátili k autu,zjistili jsme že je vykradeno,jen hudební nástroje a pasy tam byly,doma jsme muzicírovali jen tak pro sebe, tak jsme vybalili nástroje a,já jsem nebyl tenkrát ještě na světě,znám to jen z vyprávění,no a tak jsme zpívali na ulici v Římě a po několika hodinách měl můj otec vázu plnou peněz a řekl, děti,život se změnil,tohle bude vaše povolání a tak začala naše hudební kariéra.
Bruder Paulus:Proč vám chtěl vás otec ukázat zrovna Řím?Proč jste jeli do Říma?
Paddy:on byl jako mladý muž 4 roky v Jezuitském řádu a díky Bohu se oženil a chtěl nám ukázat kde studoval...je to centrum katolické církve.
Bruder Paulus:je to pochopitelné, když pocházíte z Irska.Když jste byli pouliční muzikanti,není to jednoduché dostat se do hitparád,jak jste to dokázali?
Paddy:to je dlouhý příběh,začalo to koncem 70.let,objevilo nás jedno hudební nakladetelství ve Stutgartu (SRN),1979-80 jsme měli náš první úspěch s našemi deskami,potom kolem roku 82 onemocněla naše matka a zemřela a pak následovalo 12 tvrdých let na ulici,já jsem byl tehdy malý,nesměl jsem se sourozenci vystupovat,mohl jsem jen o víkendech,až mi bylo 12,tak jsem mohl 2 hodiny denně,museli jsme být opatrní kvůli úřadům,koncem 80.let jsme získali další smlouvu na vydání desky a teprve v roce 94 jsme prorazili s deskou která překonala všechny ostatní,to byla Over the Hump,jenom té se prodalo v Německu na 3,5 milionu kusů.
Bruder Paulus:změnil tento úspěch něco u Vás nebo ve Vaší rodině?
Paddy:na začátku jsme si toho nebyli vědomi, na té vlně jsme prostě pluli dál,my jsme samozřejmě tvrdě pracovali s cílem mít úspěch,ale takový úspěch,a odměnu jsme neočekávali,ty všechny peníze...ale asi po třech letech přišly první příznaky,osobně i v rodině,nespokojenosti.
Bruder Paulus:copak je člověk nespokojen,když má úspěch?
Paddy:to že peníze samy o sobě neučiní nikoho šťastným, to není klišé, to jsme poznali na vlastní kůži
Bruder Paulus:co znamenají peníze?
Paddy:je to prostředek k dosáhnutí nějakého cíle,ale když se ty peníze stanou cílem samy o sobě,tak je to bolestné a nakonec člověk škodí sám sobě....to se ukázalo i v tomhle našem příběhu a našem úspěchu,i my jsme také jen lidé,člověk propadne bláznivému velikášství...
Bruder Paulus:například žije se na zámku...
Paddy:ano,správně, koupit obrovský hrad,ještě více plných stadionů,ještě více desek..ale někdy se začne člověk ptát,oč jde vlastně v životě
Bruder Paulus:k tomu jsou zde ještě fans kteří člověka oslavují,chápu že to může být ambivalentní na jedné straně,i mě se to děje,lidé říkají,ach bruder Paulus,to bylo posledně perfektní a jiní zase říkají zdali se nederu až příliš do popředí,takže jsem taky zmítán sem a tam a nevím jak se mám s tím vypořádat,a jak to děláte vy?
Paddy:když jsem byl mladší bylo to těžké,ale naštěstí jsem měl sourozence a taky otec nás velmi chránil,například, autogramy jsme mohli dávat teprve od 16ti,a dávat rozhovory jen lidem, ke kterým měl otec důvěru,u kterých jsme si mohli přečíst co napsali ještě než to bylo vydáno,ale přesto když člověk zažívá,jak ho taková masa mladých lidí obdivuje,na pódiu je to úžasný,ta světla,kostýmy a k tomu ten zpěv,ale když se člověk vrátí domů, do soukromí, zjistí že je normální,jako každý jiný,má svoje nedostatky a chyby.Mezitím jsem se s tou situací naučil zacházet a mám zkušenosti a těší mě že lidé poslouchají naši muziku a uznávají nás i jako lidi,nesmíme však propadnout do role jakéhosi vzoru pro věechny ostatní a to není dobře.
Bruder Paulus:na začátku bylo slyšet i leccos špatného o Kelly Family,například,že to je zpívající vetešnictví,nebo jinde psali o malé Kellyovské sektě,netrpěli jste při tom, když jste se nacházeli někde mezi image hvězdy a vetešnictvím?nebo jste se o toho dokázali distancovat?
Paddy:hodně jsme se od toho distancovali.My jsme dosáhli úspěchu bez médií a tu najednou chtěli všichni,tisk a tak,něco od nás mít,to jsme si říkali jakto,byli jsme zdrženliví a temprve za nějakou dobu jsme se otevřeli.Proto jsme i sami spoluvinni na těch různých kachnách, protože jsme jim nic neříkali,tak si museli novináři vymýšlet.Tak jsme se rozhodli dávat rozhovory...jistě že to bolí když člověk musí číst ty lži o nás, ono to neprobíhalo jen v tom místě kde jsme žili ale i v celé zemi ba i na celém kontinentě...no nadruhé straně jsme byli jako velká skupina dost silní bysme jim to ještě "ukázali".
Bruder Paulus:vy jste teď udělali významný obrat,viditelný i na vašem zevnějšku,vypadáte tak jako normálněji,bylo to jako následek tlaku okolí nebo jste si sami řekli teď se musí něco změnit?
Paddy:to byl takový přirozený proces.V soukromí jsme stejně chodili normálně oblečení a pak už se nám přestal líbit ten hippie-look,ty dlouhé vlasy už mám půl roku pryč,někdo říká,ty si musíš zase ty vlasy nechat narůst,já říkám ne, je to takhle víc praktický, při sprchování a tak,já nevím....vlastně teďka dáváme větší důraz na muziku a ne na ten vzhled,bylo to autentické, ta změna nebyla žádný marketingový trik .....ty všechny kostýmy co jsme kupovali na blešácích a bazarech to byl taky důvod proč někteří tvrdili že máme na lodi vši.
Bruder Paulus:jak už jste řekl, vaši rodiče kladli velký důraz na to aby rodinu udrželi a chránili,myslíte že to bylo také součást toho úspěchu,že mnozí mladiství právě toto postrádají-velkou neporušenou rodinu?
Paddy:myslím si, že to byl velký bonus,že jsme byli a jsme velká rodina,zejména v době kdy jsme byli teenageři žili na lodi,nemuseli jsme chodit do školy, pro mnohé jsme představovali něco jako ideální,správný svět,jistě to oslovilo mnoho dětí z rozvedených rodin a mladých lidí kteří hledali smysl života,stěstí,ty snad právě do nás pomítali své sny,což nebylo zase tak správné.,my jsme normální lidé..na začátku jsme byli andělé ,pak jak jste zmínil,jsme byli považováni za prokleté v médiích.
Bruder Paulus:když zemřel váš otec, to jste byli právě obětí zlých pomluv médií,co si myslíte že jste od svého otce cenného mohl převzít a udržovat při životě?
Paddy:myslím že to byla jeho odvaha,kuráž,to je to co mě fascinovalo na mém otci, a to je to v čem se pokouším pokračovat v běžném životě,nejdu tak daleko jako on.Obrátit se zcela zády ke společnosti,vést úplně jiný život i se svými dětmi,to je opravdu velmi odvážné
Bruder Paulus:vy jste vyrostl ve velké rodině, je to také váš sen,mít také takovou vlastní rodinu?
Paddy:jo jistě, něco takového chci mít, ale ještě to bude nějakou dobu trvat,než do toho půjdu.
Bruder Paulus:po přestávce se vrátíme k tomu,co je vaší hnací silou v životě a tvorbě,brzy nashledanou
Překlad-Paddy Kelly a Bratr Paulus,část II.
Bruder Paulus:vítám vás u druhé části rozhovoru s Paddym Kelly v pořadu N24-Ethik,dosud jsme mluvili o vaší rodině,nyní jste zvolil sólo cestu a nejprve vám položím 10 otázek pro sólistu.Paddy Kelly o svém životě,10 otázek,10 krátkých odpovědí
BP-otázka 1:největší štěstí ve vašem životě?
Paddy:láska k Bohu, k mé rodině,k mým přátelům....láska.
BP-otázka 2:zásadní formující prožitek z vašeho dětství?
Paddy:smrt mé matky
BP-otázka 3:mravní vzor vašeho mládí?
Paddy:mravní vzor-můj otec,hudebně-jsme byl zejména ovlivněn grange-movement(patrně druh country) které bylo počátkem 90.let velmi silné
BP-otázka 4:sílu vám dává?
Paddy:modlitba
BP-otázka 5:moc znamená pro vás?
Paddy:nebezpečný prostředek k dosahnutí nějakého cíle
BP-otázka 6:největší chyba vašeho života?
Paddy:neřeknu
BP-otázka 7:kdybyste nežil v Německu,kde byste chtěl žít?
Paddy:v Irsku
BP-otázka 8:dokonalá neděle pro vás?
Paddy:dlouho spát,navštívit mši,trochu sportovat,a odpočívat asi tak
BP-otázka 9:nejlepší rozhodnutí vašeho života?
Paddy:návštěva Lourdes (Francie) v roce 1999
BP-otázka 10:věříte v?
Paddy:Ježíše Krista
Bruder Paulus:v Lourdech kde se zjevila Panna Marie,v tom místě jsem byl také než jsem vstoupil do kláštera se skupinou slepců,celou noc jsme se modlili v jeskyni,bylo to velmi fascinující a tak jsem poznal že to má co dělat s opravdu hlubokou vírou.Jaké zážitky jste si odnesl vy?
Paddy:velmi podobné,tehdy na začátku roku 1999 jsem si kladl otázky,o smyslu života na zemi a tak podobně,jestli existuje Bůh,jak vypadá,jestli s ním mohu mluvit,z cela základní otázky....my jsme byli katolíci ale nepraktikující,nechodili jsme každou neděli do kostela,přinejmenším nikoliv v té době co jsme byli tak úspěšní a tehdy jsme viděl jeden večer v TV dokument o poutním místu Lourdy,každý rok tam přijde 5 mil.poutníků,nejdříve jsem si myslel že to je jen pro staré babičky,a ne pro nás mladé,přesto jsem se cítil tím místem přitahovám jako magnetem,a tak jsem se o 2 dny později tam rozjel a strávil jsem tam 4 dny.Tak jsem si uvědomil že Bůh skutečně existuje,že to je Bůh ke kterému lze mít osobní vztah,koupil jsem si tam růženec který mám ještě dnes,není tak tlustý jako váš.....(smích,Paddy ukazuje svůj růženec)
Bruder Paulus:no ten váš je docela velký (sahá do kapsy)
Paddy:vy jste jistě dostal 5 jiných
Bruder Paulus:ne nedostal, musím sáhnout do jiné kapsy.....vy máte na něm opravdu hodně perel(konečně vytáhne svůj růženec který je o dost menší)
Paddy: a to jste mnich (smích)
Bruder Paulus:počet perel není rozhodující....růžencovou modlitbu a důvěru v Boha jste nalezl v Lurdech,ale to množství nemocných a trpících,které tam potkáte,neotřáslo to vaší vírou,jak vůbec Bůh může tohle připustit?Můžeme na něj věřit?
Paddy:no na začátku jsem na každou odpověď kterou jsem dostal vynořilo dalších 10 otázek,taky při četbě Bible jsem nerozuměl všemu,tak jsem navštěvoval kláštery a vyptával se mnichů-jako vás-taky o církevní dani a podobně,ale někdy jsem pochopil že kdyby Bůh neexistoval bylo by na světě mnohem víc utrpení,my bysme se potom patrně spolu nebavili ale stříleli po sobě,bylo by mnohem víc neštěstí když se teď Bůh mezi nás vměšuje.
Bruder Paulus:po vašem obrácení na víru jste se zase vrátil do šoubyznisu,připadlo vám to něčím divné?
Paddy:ano jistě, kladl jsem si mnoho otázek,například jestli se mohu ještě objevovat v časopisech pro mladé,kde je třeba pornografie,mravní otázk mě velmi zaměstnávaly,ale nakonec jsem pochopil že každý člověk má nějaký dar který by měl uplatnit v tom oboru a prostředí ve kterém žije,je to mě i pro jiné správné
Bruder Paulus:vaši zkušenost s vírou jste promítl do vašeho CD In Exile,tak jako se to stalo i mě když jsem v roce1978 v ústraní v Münsteru ve Westfálsku zažil ten obrat,kdy mi Bůh sdělil že Kristus a klášter je to správné místo pro mne.....když jste v hudebním byznysu musíte se taky stáhnout do vnitřního exilu,a ten pravý zdroj vaší síly je to Pray Pray Pray,které si teď poslechneme(jde kus Pray pray pray)....Toto video je jakoby ústřední výpověď o tom co cítíte,co vás pohnulo k této skladbě,co je jejím ústředním motivem?
Paddy:ten song jsem napsal potom co jsem navštívil jiné poutní místo,Medjugorje v Chorvatsku,a tam jsem dostal to ústřední poselství modlit se a potom si nahrávací firma vybrala tuto píseň a udělala z ní singl,prostě jsem se zamýšlel nad tím jak toto téma zpracovat aniž by to bylo patetické nebo kýčovité a taky jak z toho udělat videoklip aniž bych nevěřící nebo ty jiného vyznání nějak podráždil,proto je tam zachyceno všech 5 hlavních vyznání,ale také lidé při každodenní činnosti, také ti kteří se milují nebo fanoušci při fotbale jak drží palce,to všechno může být forma modlitby.
Bruder Paulus:dodržujete při modlení nějaký přesný rozvrh hodin?já se modlím ráno,v poledne a večer i když pozoruji že to je v normálním životě jinak než v klášteře -prostě nepravidelné
Paddy:já se snažím,mám kalendář,kde si plánuji i termíny svého setkání s Bohem,je to většinou ráno 1 hodinu a večer před spaním půl hodiny,jinak i přes den, třeba když jedu autem,běhám, dnes po cestě do studia ne,tak spíš až pojedu domů
Bruder Paulus:náboženství je teď jakoby "in" mnoho vašich kolegů taky zpívá o Bohu,máte dojem, že to je takové jako znamení doby,že si mladí nyní kladou otázky o Bohu? Myslíte,že jim musíme dát odpovědi na jejich otázky?Chcete jim svými písněmi dodat odvahu k víře?Jste vlastně misionář?
Paddy:nejsem misionář,jsem hudebník,vyjadřuji jen to co mi leží na srdci,a přitom se vyjadřuji k tématům a poselstvím,které jiné zajímají,ale není můj úkol obracet lidi na víru.To leží v Božích rukou.Jestli jsem já při tom jejich nástrojem,nebo moje hudba,dobře,ale to nepřichází ode mne.Je to ale tak,že tento trend,především po 11.září (r.2001) byly náhle kostely plné lidí,to je dobré,ale na druhé straně se z toho stává zase komerce,všechny ty symboly Ježíše a Panny Marie na oblečení jsou samy o sobě dobré ale hrozí,že to bude jen povrchní a krátkodobá záležitost
Bruder Paulus:To Pray Pray Pray má vést také k činu,vy jste se také politicky angažoval jako mírový aktivista ,myslíte že to patří k sobě,modlitba a jasné zaujetí stanoviska?
Paddy:u mě ano,každý ale musí hledat svou cestu,musím ale přiznat, že bych to udělal,i kdybych nebyl věřící,letěl bych do New Yorku a protestoval jako americký občan proti této válce,protože alespoň podle mého názoru to je zbytečná válka,zkusil bych aspoň něčenu zabránit.
Bruder Paulus:přeji vám do dalšího života mnoho síly od Boha,a jak říkala vaše matka před smrtí:Keep on singing (Zpívejte dál) a tak vám to taky přeji Zpívejte dál.A my se zase uvidíme při dalším pořadu N24 Ethik,mějte se hezky.
Sunday Up-Překlad:
Paddy:v neděli vstávám v devět nebo v půl desátý,nejdřív jdu do kostela na mši,den má jiný rytmus,je míň provozu na ulici a ovzduší není tak stresující a to mi vyhovuje
komentář:teď vystupuje Paddy Kelly sám bez své rodiny se svým solo projektem In Exile
Paddy:ty nejzváštnější momenty v muzice si myslím že to je psaní písní,když má člověk inspiraci a téma,musí ten moment vystihnout,jeden zpěvák řekl,písně nevycházejí z nás ale přicházejí k nám,to si myslím že je dobře popsáno.Naopak si myslím že koncerty jsou dost napínavé,ta všechna televizní propagace,nebo co dělám teď, je to taky hezký ale já mám koncerty radši.
Ráno se modlím hodinu, pak taky třeba při jízdě autem nebo při běhání a večer taky půl hodiny.Je to růžencová modlitba,růženec mám tu s sebou,to trvá hodinu,já jsem si pokládal otázky co je smysl života, jaké mám poslání na zemi...potřeboval jsem najít odpovědi na otázky a z každou odpovědí přišlo dalších 10 otázek,ale je to přecejen hezký pocit vědět,proč tu je člověk na světě a kam se člověk dostane když se bude správně chovat
komentář:Paddy Kelly není jen talentovaný hudebník,který hraje na 8 nástrojů,mýbrž také nadšený malíř
Paddy:je to ovšem taky tak,že někdy sám nevím co se ve mě děje,když je špatný den, pak maluji a je to vhodná terapie,nemohu sám říct, co ty obrázky znamenají, myslím si že mnoho pochází z mého podvědomí,jsou tam veselé motivy,mám tedy ve svém podvědomí mnoho radosti (smích), to byla moje neděle s Wake up (ten pořad-asi),pokud chcete vědět víc,mám nové albun které se jmenuje In Exile
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Katka.M Katka.M | E-mail | 16. října 2007 v 20:56 | Reagovat

Zajímavý rozhovor doufám že  budou další  rozhovory.

Paddymu  to tam tak sluší ach jo  at  se Nám někdy vrátí!!

A děkuji človíčkovi který ten článeček přeložil.

Tak Nadinko jsem po dlouhé době zpátky jak už víš měla jsem potíže s počitačem ale díky tobě se mohu dostat na tvůj krásný blogísek.

A  strašně moooc se těším na reportáže které zveřejníš a doufám že se podělíš o fotečky.

Mějte se všichni krásně !! Katka

2 kellík kellík | 20. října 2007 v 14:57 | Reagovat

jj tenhle rozhovor sem už četla a viděla i videjko,ale myslím že to tu už paddy s těma jeho kecama o bohu přehaní nemyslíte? njn kéž by se už radši vrátil,ale popravdě moc už tomu nevěřím..acch jooo=(

3 Nicol Nicol | 22. října 2007 v 9:52 | Reagovat

Hm, už to vidím též bledě, už je to moc dlouhá doba, co je pryč. Už ani nevíme jak vypadá :-( za chvíli bude šedivět, vždyt už mu bude za měsíc a kousek třicet :-( toto letí co??

4 Maddy Maddy | E-mail | Web | 22. října 2007 v 10:30 | Reagovat

to samý mam na svým blogu ale iniciativa se chválí

5 nadine nadine | E-mail | 26. října 2007 v 22:04 | Reagovat

to katka M.-rada te tu zase vidim kacenko a vitam zpet,omlouvam se ale stezi stiham odepisovat na emaily a zpromin ze te nechavam cekat.

To kellik-taky doufam ze paddyho spatrime driv nez s pleskou na hlave =(uz mu bude tricet a zadne ditko na ceste ale jen nevim jestli je to dobre nebo ne.....aby jsme se nedivily az po tak dlohe dobe neuvidime nejakou cerstvou fotku

6 ajuška ajuška | Web | 14. listopadu 2007 v 12:59 | Reagovat

míšo to ani neříkej!!!!!!!!!!!

7 kičinka kičinka | 22. srpna 2008 v 10:16 | Reagovat

:) Nj Paddas...ale chce mat velku rodinu to je pozityvne :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama